Všichni jsme si asi všimli, že dlouho se tu neobjevil žádný nový článek. Nejspíš mě opustila můza. Absolutně netuším o čem psát, ale nechci nechat blog upadnout v zapomnění, proto se alespon pokusim shrnout co se (ne)dělo v posledních pár týdnech.
Jeden z důvodů, proč jsem nepsala bylo také to, že mi život znepřijemňovaly nepříjemné zdravotní potíže, létala jsem od doktora k doktorovi a nikdo neví co se mnou. Taková tak klasika. Ale aspoň mě po měsíci a půl přestalo bolet ucho, které má ve zvyku kazit mi život. Nakonec to skončilo u toho, že veškeré mé problémy současné pravděpodobně pramení od stresu. Nicméně neměla jsem ani trochu náladu něco psát, a když jsem měla náladu, nevěděla jsem co. Ono být takhle doma je sice příjemný, zvlášť, když školu máte rádi stejně tolik jako já, ale maturita se blíží a já teď musím dohánět a dohánět...
Naštěstí se stalo i pár příjemných věcí, po delší době jsem se viděla s několika přáteli, které jsem delší dobu neviděla. Dokonce se to seběhlo v několika dnech hned za sebou, takže jsem měla pocit, který jsem dlouho neměla - cítila jsem se oblíbeně.
Navštívila jsem první koncert kapely svého spolužáka Accent Trick, který byl skvělý. Já samozřejmě nepochybovala o tom, že to bude dobré, ale to že mě to zaujme tak moc jsem nečekala. Strašně jsem si to užila, ač na to možná mělo vliv i to, že jsem po čtrnácti dnech byla někde jinde než doma nebo u doktora. A protože jsem z toho opravdu nadšená přidávám i nahrávku z koncertu. Leč je tedy dost nekvalitní, špatně nazvučná.. stejně to bylo bezva!
Válení se doma přineslo i sledování seriálů. Objevila jsem 2 Broke Girl, dál jsem sledovalalegendární Breaking Bad, které jsem ještě nebyla schopná dokoukat, shlédla jsem dvě série Lost Girl, ale ta třetí už prostě není ono. Stále se držím Doktora House ačkoliv jsem to celé viděla už asi dvakrát. Taky dokoukám Dextera, který taky pro mě patří mezi legendy a jeho "náhradníha" Raye Donovana. A taky se rozjela pátá sezóna Misfits. A nemůžu zapomenout na Doctora Who, kterýho prostě miluju!
A co se hudby týče, tak abych neustále dokola neomýlala Arctic Monkeys a jejich nejnovější album AM a Peteeho Dohertyho jeho současnou kapelou s Babyshambles (která tu mimochodem bude mít brzy koncert, na který bych strašně ráda šla, ale 7 stovek je 7 stovek a mít je tak mu je dám, ale já je prostě nemám) a The Libertines, dám sem dnes něco trochu jiného. A to konkrétné dvě dámy a to britskou zpěvařku Florence Welch s její kapelou Florence + The Machine a z Austrálie pocházející Bertie Blackman, jejichž tvorba se mi prostě líbí! (..facebooková degenerace?)
A také se musím přiznat, že už mě snad taky trochu přepadla vánoční nálada. V pátek v noci, když jsem se vracela z hospody těma setmělýma ulicema, všude svítilo vánoční osvětlení na pouličních lampách, stromek na náměstí už taky svítil. Vypadalo to moc pěkně. Taky táta už tradičně začal zapalovat františky jak je jeho vánočním zvykem. Dokonce už mám i prvné vánoční dárek, ale stres mě ještě pořád nepohltil a doufám, že ani nepohltí Třeba je letos nebudu dárky kupovat 24. dopoledne jako obvykle. Who knows...
PS: Kdyby se v článku objevovaly chyby a překlepy je to tím, že jsem do záděry chytila zánět, mám oteklý snad půlk cělý palec, hnisá mi.. no detailů vás asi raději ušetřím. Mám ho celý zamotaný, ale vypadá to,že višňák snad zabírá. Kdo by řekl, že z něčeho tak hloupého jako je záděra se může stát něco tak bolestivého a život z nepříjmeňujícího.
Když to po sobě tak čtu, říkám si jestli si z toho nedělám spíš osobní děník než blog, ale co. Pořád lepší než točit dvacet minut dlouhá videa o tom jak nemůžu psát dvěma typy propisek. :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat